Kam se dívám včera

Až zraníš mě
Jako ti všichni
Před tebou
Změním se v sarkastickou
Modlu pro všechny
Další

Dnes dám se ti naplno
A zítra sesbírám
Svoje torza
Znovu budu číst
Ginsberga, Corsa
Kerouacka
A tiše zvracet
Do fialového kýblu
V koutě u plynových
Kamen

Jsem zase zpátky
Praštěná a neatraktivní
Co si zakládám
Na důležitostech
Jako jsou růžové
Rámečky kolem
Vzorců v sešitě z fyziky
A denní mytí vlasů

Zpátky
A polykám
Dávím se
Každodenní blbostí
Světa
Co lidem leze
Ze všech otvorů

Rozstříhala jsem
Všechny
Ty medvědy
S debilními výrazy
Psy bez ocasů
A havěť co mi
Zabírala místo v posteli

Spím s tmou a
Otevřenýma očima
Ukájím se sama

Na zdi mám kulaté
Hodiny s hranatým
Ciferníkem
Nebo je to
Možná naopak
Nikdy se na ně nedívám
Čas je na nic
Umí míň věcí než fén

Za nějaký čas

Šla jsem po Karlově mostě
A potkala jsem sůl
Bylo léto
Ani ne srpen
Měla na sobě ztvrdlý škraloup
A říkala že bude pršet

Nevím co se s ní pak stalo
Ale za pár týdnů
Přišla Prahu navštívit
Celá Vltava
Po tisíci let!

Přišla si poslechnout
Ty tři pouliční muzikanty
Na Hradě
Jak jí hrají

Bedřich Smetana by měl radost
První symfonická báseň
I se svou patronkou
Protančila ulicemi
Sebrala s sebou všechny
Kdo se přidali

Měsíc nato
Přijela
Pražské jaro skončilo

Rozkvetly kaštany

Zajati

Oba jsme v okovech
Ty na dně jezera
Snažíš se nadechnout
Já připjatá k nebesům
Toužím se napít

Snad brzy alespoň
Na okamžik malý
Spojí se naše rty
Splyne nebe se zemí

Než však se nás nebe
A jezera zželí
Než okovy povolí
Nebudeš nikdy moci dýchat
Já nikdy pít

Jaro II

Sem tam
Roztrhnou se mraky
Obloha obnaží
Modré břicho
Slunce splete
Dešti vlasy
Sváže je
Křídly ptáků
A jejich hlasy sežhnou
Zbylý sníh
Stromy explodují
Záplavou květů
Telegrafují si
Dráty včel