Po všem

Jen jsi tak seděla
S lokty opřenými o stůl
Hlavu v dlaních
Připomnělo mi to přesýpací hodiny
Začala jsem se bát
Aby ti unavená tvář
S kruhy pod očima
Neprotekla skulinou
Mezi prsty
Jako písek

Vypadala jsi tak
Souměrně a stabilně
Vůbec ne jako
Čerstvě podvedená
Ještě ani to kafe
Co jsem ti vařila před půlhodinou
Docela nevychladlo

K čemu tě mám

Když je mi veselo
        Navlékáš si mé úsměvy na šňůrku
        Plamínky mých očí vplétáš si do vlasů
        Posloucháš jak se mé miluju tě
        Odráží od okenních rámů
Od stolu k židli

Když je mi smutno
        Tvá náruč mi odnímá veškeré potřeby
        Skládají se do komínků
        Vedle šatníku

        Prstem ti kreslím po zádech
        Monet Gauguin Picasso
By záviděli

Když se mi chce povídat
        Ukládám si do tebe písmena
        Na teď a na chvíle kdy přestanou
        Vydávat noviny
        Máš jich plné tělo
        (Když tě chci zahrnout polibky
        vypadá to podobně)
        Pak stačí jen sešpulit rty
A jsou bezpečně zamčená

Když tě chci milovat
        Miluju tě od hlavy k patě
        Miluju tě od pasu
Nahoru a dolů
        Miluju tě od pasu
Všemi směry světa