Orlík

as god as u r

počítáš kolénka trav
  abys zapomněl
    na polechtanou tmu
  v bezbarvém konečnu
horizontu

pak za domem zasadíš si
  tu svou pravdu
zatímco já
  rozlétnu se
    do bezbřeha
      lačna bytí

zůstane do kůže vpitá
  neopeřená něha
    štůček režných nití
  kterými chtěl sis
mne omotat

setrvávám v kuropění

s krabicí mléka

 noc k neusnutí
  a šílená kolejná
   /jsou šílené i v létě/
    a pak ten Rachmaninov
     v jednu ráno
      z druhého patra

tak trochu obcuju
 s hladem
  v županu
   po Maří Magdaléně
    píšu
     životní resumé
    dřív než usnu
   budou se mi
  zdát sny
 o atomových bombách

a to mléko bylo kyselé