jsem pořád stejná znám lidi co to dosvědčí

vždycky jsem byla
 spíš divná

  nejsi náhodou čarodějnice?
   ptala se mě jedna čarodějnice
   jsem já na to
  a ona já to věděla

a vždycky jsem
 přitahovala úchyly

nechcete se podívat na moje přirození?
  co na něm uvidím?
    no co jste přece ženská
      a jak jste to poznal
        podle toho že mám prsa?
          ne (zkoumavý pohled)
            podle hlasu

a pak tihle
  šílení umělci
    co neustále balí
      a přebalují
        své obrazy
          do kilometrů
        bublinkových fólií
      a nechápou
    proč zbožňujete
  to lupkání

a pak štamgasti vernisáží
 co se vás před nejhorším
  obrazem na výstavě
   zeptají jestli byste nešli
    na kafe nebo lyžovat
     do Alp
    zrovna když zkoumáte
   dírku v plátně
  protrženou nejspíš při převozu
 a šílenství na něm umně rozlitého
  kanagonu a zlatého
   laku na nehty

a tuny brambůrků
 a je nesnášející manželky umělců
  s ledvinkami

(málokdo už tuší
  o hlemýždích
    v teráriu galeristky)

((která ovšem není tak důležitá
  jako vrátná
    se svým vínem
      v hrníčku „Babičce“))

(((a uklízečka
  co se denně ptá
    jestli má uklízet)))