Jen jsi tak seděla
S lokty opřenými o stůl
Hlavu v dlaních
Připomnělo mi to přesýpací hodiny
Začala jsem se bát
Aby ti unavená tvář
S kruhy pod očima
Neprotekla skulinou
Mezi prsty
Jako písek
Vypadala jsi tak
Souměrně a stabilně
Vůbec ne jako
Čerstvě podvedená
Ještě ani to kafe
Co jsem ti vařila před půlhodinou
Docela nevychladlo
No comments:
Post a Comment